Hilma af Klint: Garden of Eden
DAVID VODA / 19:00 Hilma af Klint (1862–1944), znovuobjevená švédská průkopnice abstraktního umění, nečekaná, ale o to zářivější kometa posledního desetiletí, jejíž výstavu Paintings for the Future v Guggenheimově muzeu v New Yorku v roce 2018 vidělo rekordních 600 000 lidí. Po velkých cyklech abstraktních maleb The Ten Largest, Paintings for the Temple "diktovaných" astrálními "průvodci a učiteli" spiritistickým způsobem mezi lety 1907 až 1915, vsadila Hilma af Klint na Rudolfa Steinera (1861–1925) a navštívila jeho centrum antroposofické umělecké kolonie ve švýcarském Dornachu. Hilma af Klint tehdy pod vlivem hrůz Světové války začala novou fázi své intezivní práce na pomezí vědy a umění. Mezi lety 1919 a 1920 se na švédském ostrově Munsö jasnovidným způsobem nořila do přírodních říší ve snaze překonat poválečné vakuum a přivést lidstvo k moudrosti a kráse esoterní langage des fleurs. Finální fází této práce se stal její sešit Květiny, mechy a lišejníky (1919–1920), v němž zkoumala i hmyz, stromy, drobné ptactvo, čtyři evangelisty a severské národy. Tento avantgardní sešit, dílo ležící na pomezí okultního herbáře a kontemplativního kalendáře se stovkami manter a obsahující desítky divukrásných abstraktních obrazců malovaných rostlinnými a minerálními pigmenty, vznikl meditativní prací a byl určen pravděpodobně k následné meditaci. Původní dornašský konvolut můžeme chápat také jako pokus umělkyně otevřít cestu zpátky do ráje: "Melampyrum nemorosum: Nezapomeň na rajskou nevinnost." (Hilma af Klint)
foto: Zdenek Sodoma