LADISLAV MIKO, ELIŠKA FULÍNOVÁ, MICHAL BARTOŠ / 17:00 / CENTRAL - MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC

STANISLAV KOMÁREK / 14:00 Slovo disent je od dis-sedere, odsednouti si, rozumí se od majoritní společnosti. Prakticky všechny společnosti v dějinách nějaké disidentní kruhy měly, rozdíl je zejména v tom, že někdy to bylo více, jiny méně zapotřebí už k zajištění elementární lidské důstojnosti. Opět přichází doba, kdy bude obtížné některé bazální...

ELIŠKA FULÍNOVÁ / 15:30 Antropocén je zvláštní, vyšinutá doba (time out of joint). Ta vyšinutost, vykloubenost, se projevuje také jako překrývání, křížení a střetávání různých časů v době, kdy se svět mění závratnou rychlostí, a přitom jako by se nemohl hnout z místa. Budoucnost je otevřená a krajně nejistá, a zároveň jako by se už všechno...

RADAN HALUZÍK / 17:00 V našich postkomunistických, postindustriálních a globalizovaných městech je spousta míst mezi místy, která jaksi zbyla. Podél jejich lánů plevelů jezdíme do práce, skrze jejich křoví koukáme na siluety centra, moc si jich nevšímáme… Žijí tu rostliny, které nikdo nesázel, zvířata, která nikdo nekrmí a dějí se věci, které...

DAVID VODA / 19:00 Hilma af Klint (1862–1944), znovuobjevená švédská průkopnice abstraktního umění, nečekaná, ale o to zářivější kometa posledního desetiletí, jejíž výstavu Paintings for the Future v Guggenheimově muzeu v New Yorku v roce 2018 vidělo rekordních 600 000 lidí. Po velkých cyklech abstraktních maleb The Ten Largest, Paintings for the...

Koncept vtělené mysli (embodied mind) předpokládá, že kognitivní procesy nejsou omezeny pouze na modely světa uvnitř našeho mozku, ale jsou hluboce propojeny s tělesnými zkušenostmi, které zajišťují základní interakci se světem na straně jedné, a vědomí sebe sama na straně druhé. Z tohoto pohledu vtělenost ovlivňuje vnímání krásy, které pak není...

Tělo získalo v alternativní spiritualitě, kterou veřejnost zná spíše pod názvem "ezo", prominentní roli. Tělo je moudré, jelikož nám dává signály, že se vydáváme špatnou životní cestou. Tělo je napojené na Matku Přírodu a její posvátné cykly. Tělo je branou k autentickému já, které přes tělo dává průchod svým tužbám a potlačovaným emocím. Směrem...

Začněme u (zdánlivě) jednoduché otázky: kdy se lidské tělo proměnilo z tajemného nositele života a duše v něco, co lze otevřít, ukázat a poznat? Často se setkáváme s obrazem lékařů, kteří se ještě na konci 18. století vkrádají na hřbitovy a za tajemného svitu svíček vykopávají z hromadných hrobů nebožtíky, aby—církvi navzdory—učinili vytoužený krok...

Alice Koubová by představila část své nové knihy, která podrobně mapuje genealogii pojmu resilience v psychologii, ekologii, systémové teorii a teorii demokracie, upozorňuje na nelineární a spletitý vývoj tohoto pojmu, a zachycuje v jeho rámci jak tendence k ideologickým přivlastněním, instrumentálním aplikacím a redundantním naduživáním, tak i...

Těla–jejich udržování, rozmnožování či zkrášlování-byla v 19. století vykázána z "velkých" dějin do "malé" každodennosti. Materialisté jako Marx, kteří tvrdili, že jejich každodenní reprodukce lidských těl je ve skutečnosti "základnou" dějin, chápali každodennost ekonomicky, nikoliv ekologicky–nikoliv tedy jako součást reprodukce i jiných forem...

Rozhovor povede historik Pavel Dvořák.

Je péče jen zátěž, nebo také příležitost? Když se řekne péče, vybaví se nám koupání, převlékání postelí a podávání léků nebo spíš blízkost, lidskost a laskavost? Jak naše vnímání péče formují média a společenský tlak na výkon, samostatnost a rychlost? A máme se v péči obávat nástupu robotů a umělé inteligence, nebo nám spíš odhalují, co je na...

Lidská inteligence je vtělená (embodied). Je výsledkem toho, jak se tělesnost člověka coby "hypersociální opice" v toku evoluce snaží lépe a lépe zachovávat svůj tvar a lokálně nízkou entropii v sysifovském souboji s druhým termodynamickým zákonem. Takže člověk sice je šelma jazyka, ale nedílnou součástí jeho inteligence je lidské tělo v lidském a...