Marek Kapler: U nás v Holešovicích
GALERIE VELRYBA, PRAHA / 27. 3. – 26. 4.
Kurátor: Igor Hlavinka
Marek Kapler se přistěhoval do Holešovic jako osmnáctiletý mladík. Své dětství prožil u rodičů na Hradčanech. Holešovice pro něj svým charakterem a kouzlem dělnické periferie představovaly zcela nový a nepoznaný svět. Byt v malé Plynární ulici sestával z jedné místnosti s výlevkou a wc na společné chodbě, v rohu stála kamna na uhlí. Přímo v domě byla hospoda, kam chodili popeláři a dělníci na ranní kávu, polévku a frťana. Z Holešovického pivovaru stoupala oblaka páry a vařilo se tu pivo Pražan. Marek rád chodil do Holešovického přístavu kreslit nákladní lodě. Čtyři komíny Holešovické elektrárny dávaly čtvrti monumentální ráz ocelového města. Zažil poslední rok provozu Holešovických jatek, provázený příšerným zápachem, který se v letních měsících táhl celou čtvrtí. Na nákladovém nádraží Bubny se posunovaly vlaky. V budově dnešní galerie DOX se nacházela mlékárna, kam ráno zajížděly cisterny. Mlýny a pekárny v Jankovcově ulici. Další továrny a dílny nebo jen ohrady a různá skladiště. Vzpomíná si na vyhlášený automat Maniny na rohu Dělnické a Komunardů, kam se chodily stravovat snad celé Holešovice. Na spoustu zaniklých hospod, kde se odehrával společenský život. Tato čtvrť mu přirostla k srdci, vystudoval zde grafiku na AVU a prožil zde krásných a intenzivních osm let. Holešovice v 80. letech měly ještě kouzlo romantické periferie. Dnes procházejí razantní proměnou. Z autentické dělnické a tovární čtvrti se stává město bezduchých kanceláří a bohatých rezidencí. Od dob jeho mládí se po Praze několikrát stěhoval. Po 25ti letech se vrátil na místo, které má rád a kam nějakým způsobem patří, do Holešovic.
Marek Kapler studoval na Střední průmyslové škole grafické v Praze a na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, obor scénografie. Poté absolvoval Akademii výtvarných umění v ateliéru doc. Ladislava Čepeláka. Byl členem redakčního týmu Revolver Revue. Stál u zrodu týdeníku Respekt, kde působil jako grafik. Pracoval také jako výtvarník dekorací ve filmovém studiu Barrandov, v týmu restaurátorů pod vedením akad. mal. Martina Pavaly. Restauroval nástěnné malby na zámku Kratochvíle. Restaurováním se zabývá stále. Patřil k okruhu autorů vydávajících samizdatový sborník X (Desítka) s literární přílohou Violit (vyšlo 8 čísel). Věnuje se malířství, cestuje a žije střídavě u Netolic na Šumavě a v Praze. Syn filmového architekta Jiřího H. (1932). Jeho práce jsou zastoupeny v antologii poesie druhé generace undergroundu U nás ve sklepě.