Aleš Jungmann / Krajina / Řád v chaosu
PRAHA, Galerie Velryba, Opatovická 24 / 2.září - 2.října
Kurátor: Igor Hlavinka
Fotografie, které možná znáte z autorovy loňské výstavy v Národním zemědělském muzeu budou doplněny o fotografie z trailu Sunshine Coast Trail v Kanadě a Höga kustenleden ve Švédsku.
,,Fotografie krajiny chápu jako výzkum neznámého prostoru za hranicí svého důvěrného a civilizovaného působení. Na hranici města, modernity, technologií a pokroku. Původní prostor krajiny, kde byl možná dříve klíč k pochopení dějin a vztahů lépe dostupný, je dnes nadobro ztracen a zapomenut, pouto je zpřetrháno, smysly oslabeny. Stojím v krajině, v úžasu zahlcen nadbytečným a mnou nečitelným množstvím vjemů a informací. Snažím se o redukci směrem tam, kam jsem se zatím nedostal. Ordo ab chao. Něžným a opatrným mýcením s nadějí dostat se blíže."
Aleš Jungmann vystudoval obor Výtvarná fotografie na pražské FAMU, kde studoval dokument u Pavla Diase a Viktora Koláře a fotografii krajiny u Miroslava Vojtěchovského. Profesionálně patří k předním českým fotografům architektury, spolupracuje s předními architektonickými ateliéry i mezinárodními nakladatelstvími a od roku 2004 je držitelem prestižního evropského ocenění QEP (Qualified European Photographer). Působí také pedagogicky ve fotografickém ateliéru Fakulty umění a architektury TU v Liberci. Vedle architektury tvoří podstatnou linii jeho práce volná krajinářská fotografie. V ní opouští civilizační nánosy a s konceptuálním přístupem zkoumá neznámý prostor na pomezí přírody, paměti a osobní zkušenosti.
Igor Hlavinka je akademický malíř. Absolvoval obor malířství na AVU v Praze, ale kromě malby se zabývá i sochařstvím a fotografií. Inspiruje se přírodou i uměním všech dob, pravěkem a uměním přírodních kultur počínaje a současným abstraktním uměním konče. Zvláště jej zajímá staroegyptská, buddhistická a románská plastika, tušová malba a kaligrafie Dálného východu, středověké a renesanční umění, malířství romantismu a symbolismu. Ve své tvorbě se inspiruje přírodními strukturami a energiemi, ale i znaky písma a symboly starověkých kultur (cykly Krutihlavy, Znaky, Chaos a řád, Strašná souměrnost, Okolo středu). Účastnil se symposií nadace Hermit v klášteře Plasy v 90. letech, kde vytvářel hliněné modely fantaskních biomorfních staveb. V roce 1997 tam inicioval a spoluorganizoval umělecké symposium "O Počátku". Několik let se zabýval i restaurováním, navrhováním i realizací zahrad. Od 2003 modeloval z hlíny imaginární hlavy. Od roku 2007 se věnuje převážně malbě krajiny, jak imaginární, tak konkrétní. Obraz krajiny je pro něj reflexí nálad duše. Snaží se co nejjednoduššími malířskými prostředky, minimalistickou a zároveň poetickou formou evokovat svůj zážitek hor, jejich stálost a mohutnost v kontrastu ke stálým proměnám světla v prostoru plném mraků a mlhy. Od 1996 členem S. V. U. Mánes. Žije a pracuje v Praze.
Galerie Velryba se nachází v podzemí kavárny Velryba, jedné z prvních porevolučních pražských literárních kaváren, kterou v r. 1992 vybudoval fotograf Pavel Micka. Nástěnná, zdánlivě abstraktní malba Petra Vaněčka pokrývající celý interiér kavárny rozhodně není dekorativní malbou. Je autorovou sugestivní vizí biblické nestvůry Leviatana. Návštěvníci se zrcadlí v obrovském vypouklém oku Velryby nad barem. Kavárna se brzo stala oblíbeným místem schůzek literátů i výtvarníků, mj. z okruhu Viktora Stoilova (Torst) nebo Josefa Kroutvora, který o Velrybě publikoval i několik esejů. Galerie Velryba se na jaře 1994 otevřela výstavou automatických kreseb Igora Hlavinky "Strašná souměrnost", inspirovaných jedním veršem z básně Tygr W. Blakea. Kurátorem galerie byl až do r. 2022 Pavel Micka. Ve spolupráci s katedrou fotografie FAMU si zde mnozí její studenti mohli poprvé zkusit udělat svou výstavu. Od 2022 je kurátorem galerie Igor Hlavinka. Převažujícími tématy programu galerie jsou krajina a příroda. Mezi vystavujícími jsou i renomovaní malíři a fotografové, ale stejně vítáni jsou autoři začínající, nesmělí, outsideři, stojící mimo módní trendy, ale i autoři tvořící z vnitřní potřeby (art brut, outsider art). Rozhodující jsou pro Igora Hlavinku jen těžko definovatelné vlastnosti jejich tvorby.