Zahájení festivalu EDO 2024 - Sluňákovskou bažinou...od Rajské zahrady přes Lesní chrám do Nitra až po Zlatý řez

12.04.2024

FRANTIŠEK SKÁLA, MILOŠ ŠEJN, MILOSLAV FEKAR, MARCEL HUBÁČEK, PROJEKTIL ARCHITEKTI / 12. dubna / 16:00 / Sluňákov - Dům přírody Litovelského Pomoraví, Horka nad Moravou

Oslava deseti let Domu přírody Litovelské Pomoraví.

Mimo-řádná kriticky komentovaná procházka se křtem veenendaalských ovcí Domem přírody Litovelského Pomoraví, který vznikl díky imaginaci čtyř výtvarníků reagujících na živelnou krajinu v okolí nízkoenergetického domu Sluňákova v Horce nad Moravou. Autoři jednotlivých "míst setkání" a jejich příspěvek k tomu, jak své dílo vnímají po deseti letech od jeho vzniku a propojení areálu s environmentální krizí: klima, uchování biodiverzity, zadržení vody v krajině, přírodní živly.

František Skála je český malíř, sochař, ilustrátor, hudebník, tanečník,… Patřil k členům divadla Sklep. Je zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví, člen tajné skupiny B.K.S. (Bude Konec Světa), komtur Řádu zelené berušky, člen několika hudebních těles (Malý Taneční Orchestr Universal Praha, Finský Barock, Tros Sketos, dechovka Provodovjané, Třaskavá směs). Nositel ceny Jindřicha Chalupeckého. Pro děti vytvořil komiksy "Velké Putování Vlase a Brady", "Skutečný příběh Cílky a Lídy", a další. Z jeho komiksu vznikla loutková inscenace v divadle Minor. Pro Sluňákov vytvořil návštěvníky obdivovanou Rajskou zahradu ve tvaru lodi, která je součástí drobné komponované krajiny a přírodní galerie Dům přírody Litovelského Pomoraví.

Miloš Šejn je český umělec, intermediální tvůrce a pedagog, jehož práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního umění. Patří k průkopníkům evropské intermediální a performativní tvorby a zaslouženě patří k našim umělcům, který má velký úspěch i v zahraničí. Narodil se v Jablonci nad Nisou, žije v Jičíně. Absolvoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (dějiny umění a estetika - prof. Petr Wittlich, doc. Miloš Jůzl, výtvarná výchova na FFUK - doc. Zdeněk Sýkora). Působil jako kurátor v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Působil jako vedoucí pedagog intermediálního ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a jako hostující pedagog na akademiích v Aix-en-Provance, Carraře, Haagu, Ljubljani, Neapoli, Stuttgartu a Vídni. Je vedoucím ateliéru Design prostoru / interiéru na ART & DESIGN INSTITUTu v Praze, první soukromé vysoké škole uměleckého zaměření v České republice. Od druhé poloviny 60. let pracuje v oblastech vizuálního umění a performance, od roku 1995 dosud vede multioborový projekt výzkumu vztahů těla a místa Bohemiae Rosa. V současnosti se zaměřuje na okamžité kreativní možnosti, vycházející ze vztahů historické humanizované krajiny a celistvé přírody. Vědomě laboruje oblastmi expresívního jazyka mezi textem, výtvarnou stopou, tělovým pohybem, hlasem a expanzí do prostoru. Výsledkem jsou fotografické série, experimentální film, kresby, malby, objekty, grafika, autorské knihy, scénografie, texty, videa, multimediální a zvukové kompozice, instalace / architektura a komplexní tělové či synergické intervence se světem v jejich nesčetných podobách. Performuje formou osobních rituálů, site specific projektů, divadelních událostí, kolektivních realizací a festivalů v Česku i zahraničí. Pro Dům přírody Litovelského Pomoraví vytvořil objekt Sluneční hory snů, sluňákovské hory, nitra, uzdravujícího prostoru pro vlastní otázky a proměny nitra.

Miloslav Fekar je sochař, scénograf zaobírající se architekturou, animacemi. Je tvůrce jehož životní náplní jsou zejména dřevěné plastiky pro interiéry a především otevřenou krajinu. Jeho instalace jsou charakteristické vysokou rukodělnou kvalitou, jako hlavní materiál používá dřevo. V jeho tvorbě se velmi často objevují architektonické motivy (sloupy, chrámy, brány, apod.), jež vyjadřují odvěkou lidskou potřebu vztahu země a nebe. Fekar se programově zabývá otázkou utváření životního prostředí. V této souvislosti dokázal ve své tvorbě spojit invenci s citlivostí pro genia loci určitého místa. Jeho tvorba výrazně souvisí s hledáním harmonie lidské kultury a přírody, z jeho tvorby i životních postojů je cítit opravdu hluboký a soustavný zájem o environmentální problémy (například Stromy pro Bezměrov, Krvácející příroda, Krajinná laboratoř a další projekty). Pro Dům přírody Litovelského Pomoraví vytvořil mimo výukových prvků, mostků hlavně krajině otevřený Lesní chrám, který reaguje na slunce, světové strany, lidské podoby, roční období, různé horoskopy. Splnil si tak svůj sen o chrámu v přírodě.

Marcel Hubáček je malíř. Pohybuje se světem a reaguje na něj, přesouvá se z místa na místo včetně svého ateliéru. Nějakou dobu sídlil v Želechovicích nad Dřevnicí, místo, kde dosáhl souladu v prostorovém vnímání světa a přírody ve své tvorbě, propojené s místem pobytu v domě a stodole a s okolní krajinou na pomezí luk, pasek a lesa. Při svých procházkách nachází nejrůznější materiály, objekty a odpad, který Marcel s velkou řemeslnou zručností proměňuje v umělecká díla a vdechuje tak věcem kolem sebe alternativní životy. Pro Dům přírody vytvořil Ohniště zlaté spirály ve tvaru Zlatého řezu. Marcel Hubáček říká: "Oheň provází lidstvo od nepaměti. Stává se součástí všech rituálů, posvátných obřadů a iniciačních procesů. A podvědomě si ho každý nese v sobě. Ohniště se stává jakýmsi posvátným místem novodobého rituálu stvoření na jedné a zániku na druhé straně. A proto ohniště, jako spirála ve tvaru zlaté spirály, která je sama symbolem života, ještě umocňuje energii proměny a věčného koloběhu života hmoty a vědomí."

Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. 

Po ukončení programu v Horce možnost účasti na koncertu Františka Skály s Třaskavou směsí v olomouckém bývalém kině Centralu (MUO).