Josef Sudek a přátelé / Putování na sever

LITOMĚŘICE, Severočeská galerie výtvarného umění, Michalská 29/7 / 27.března - 28.června
Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.
Vernisáž 26.března v 17:00 hodin.
Kurátor: Jan Mlčoch (UPM)
Otevírací doba: březen až květen st-ne 10-17 hodin, červen po až ne od 10-18 hodin.
Výstava přiblíží málo známý příběh přátelství fotografa Josefa Sudka (1886–1976) s umělci, s nimiž od druhé poloviny 40. let 20. století sdílel zájem o krajinu severních Čech, zejména Krušnohoří a Českého středohoří. Nejzásadnější z nich byl malíř, grafik a organizátor výtvarného života Emil Filla (1882–1953), jehož poválečný pobyt na Peruci se stal jedním z podnětů k Sudkovým fotografickým cestám do tohoto regionu. Další umělci, s nimiž se Sudek na severu Čech setkával, byli grafik Václav Sivko (1923–1974), kterého navštěvoval v Provodíně u České Lípy, a malíř Bohdan Kopecký (1928–2010), jenž v 50. letech působil v oblasti Mostecka. Výstava představí Sudkovy fotografie vzniklé při těchto setkáních i díla umělců, s nimiž sdílel zájem o krajinu tohoto regionu.
Josef Sudek byl významný český fotograf. Jeho dílu se festival EDO věnoval mnohokrát (třeba jeho fotografiím z pralesa Mionší). V 50. letech 20. století se intenzivně věnoval fotografování krajiny Českého středohoří, často formou intimních černobílých snímků či panoramat. Jeho díla z této oblasti, například s motivem Hazmburku, se vyznačují poetickou atmosférou, specifickým světlem a důrazem na strukturu krajiny. Často používal kontaktní kopie, což dodávalo jeho fotografiím z okolí Mostecka a Středohoří zvláštní technickou i výtvarnou kvalitu.
Emil Filla byl významný český umělec. Konec svého života na prožil na zámku v Peruci v srdci Českého středohoří. Prošel za druhé světové války koncentračním táborem a po válce perzekucí komunistického režimu. Filla nemínil svou tvorbu podřídit ideologickým požadavkům. Byl však natolik významnou osobností, že mu bylo dovoleno zůstat na zámku v Peruci. Zde často vyrážel s malířským náčiním, svojí ženou Hanou a boxerkou Evičkou tvořit do milovaného kraje. Přál si, aby jeho dílo bylo po jeho smrti vystaveno právě zde.
Václav Sivko byl malíř, grafik, ilustrátor a zčásti i scénograf. Seznámení s Josefem Sudkem v roce 1943 mělo velký a vzájemný vliv na jejich tvorbu. Sudek jej za druhé světové války zaměstnal jako svého oficiálního učně ve svém ateliéru, aby se tak Václav Sivko vyhnul totálnímu nasazení. Během svého života ilustracemi oživil více jak pět stovek různých knižních titulů. V 60. letech minulého století vytvořil svůj vynikající obrazový soubor České středohoří. Zemřel v Praze 11. března roku 1974, ve věku 50 let.
Jan Mlčoch je český konceptuální umělec, teoretik fotografie, kurátor fotografických výstav a kurátor sbírek fotografie pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Byl zaměstnán v depozitáři Národní galerie v Anežském klášteře. Později z Národní galerie odešel a pracoval jako studnař u stavebního podniku v Benešově, od roku 1978 byl bezpečnostním technikem a archivářem v nakladatelství Odeon. Z Odeonu pak přešel do Uměleckoprůmyslového muzea. Od roku 1974 se začal věnovat konceptuálnímu umění. Věnoval se též body–artu, což byla forma provokativního protestu proti oficiálnímu umění. Proslulá byla jeho performance Zavěšení. Stýkal s některými disidenty. Jeho umění teoreticky zhodnotil Petr Rezek. Spolu s Vladimírem Birgusem obdržel od Asociace profesionálních fotografů ČR ocenění Osobnost české fotografie za rok 2005 za uspořádání výstavy Česká fotografie 20. století.
Bohdan Kopecký se narodil v Litomyšli. Studoval Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Nejedlého. Byl jedním z jeho nejlepších žáků. Působil na Mostecku a malování průmyslové severočeské krajiny se věnoval naplno. Začal malovat sytými barvami po vzoru Vincenta van Gogha. Ve svém stylu malby se postupem doby propracovával k abstrakci.
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích je příspěvková organizace, založená v roce 1950 v Ústí nad Labem, patří k nejstarším regionálním galeriím České republiky. Jejím zřizovatelem je územně-samosprávný celek, Ústecký kraj. Galerie je jedním z nejvýznamnějších muzeí umění regionu, ve svých sbírkách má přes sedmtisíc obrazů, kreseb, grafik a plastik. Od roku 1956 sídlí v Litoměřicích, kde má v současnosti ve správě šest významných nemovitých kulturních památek, včetně barokního měšťanského paláce v Michalské ulici, své hlavní výstavní budovy, a jezuitského kostela Zvěstování Panny Marie, výjimečného architektonického díla rodiny Broggiů. Sbírkotvornou a prezentační činností se galerie zaměřuje především na české umění od 19. století po současnost, se zvláštním zřetelem k umění reflektujícímu charakter i proměnu přírody a krajiny, primárně Českého středohoří, ale nejen jej. Dlouhodobě dokumentuje také máchovská témata v umění, včetně např. fenoménu poutě a poutnictví. Galerie také pečuje o jednu z největších sbírek českého neprofesionálního, insitního (naivního) umění a art brut, na Mírovém náměstí provozuje Muzeum insitního umění. Ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým má ve správě také litoměřické Diecézní muzeum.
