Těla–jejich udržování, rozmnožování či zkrášlování-byla v 19. století vykázána z "velkých" dějin do "malé" každodennosti. Materialisté jako Marx, kteří tvrdili, že jejich každodenní reprodukce lidských těl je ve skutečnosti "základnou" dějin, chápali každodennost ekonomicky, nikoliv ekologicky–nikoliv tedy jako součást reprodukce i jiných forem...
Rozhovor povede historik Pavel Dvořák.
Je péče jen zátěž, nebo také příležitost? Když se řekne péče, vybaví se nám koupání, převlékání postelí a podávání léků nebo spíš blízkost, lidskost a laskavost? Jak naše vnímání péče formují média a společenský tlak na výkon, samostatnost a rychlost? A máme se v péči obávat nástupu robotů a umělé inteligence, nebo nám spíš odhalují, co je na...
Lidská inteligence je vtělená (embodied). Je výsledkem toho, jak se tělesnost člověka coby "hypersociální opice" v toku evoluce snaží lépe a lépe zachovávat svůj tvar a lokálně nízkou entropii v sysifovském souboji s druhým termodynamickým zákonem. Takže člověk sice je šelma jazyka, ale nedílnou součástí jeho inteligence je lidské tělo v lidském a...
Pod pojmem "habitus" si následovníci francouzského sociologa Pierra Bourdieuho nepředstaví "hábit" – tedy něco povrchního, co můžeme odložit, když vejdeme do místnosti – ale hluboce zakořeněný tělesný "přízvuk", generovaný naším sociokulturním okolím a zároveň naše sociokulturní okolí generující. Stavební dělník navlečený ve smokingu, jehož...
ihned po ukončení poslední přednášky