Helgi Thorgils Fridjonsson

04.10.2022

GALERIE CAESAR, OLOMOUC / 4. - 28. 10. Nepříliš bohatá - avšak o to specifičtější - flóra a fauna je zachycena jako nedílná součást umělcových obrazů; nicméně - on je především figuralista. Tak se na jeho plátnech objevují kromě různotvarých mraků nejrozmanitější shluky drobných květin a lišejníků, ptáků (racků a papuchalků, labutí a husí, čejek, roháčů a potápek), ryb a krabů, mrožů a tuleňů, severských psů a malých koníků, ... a to vše vytváří svérázné bizarní prostředí pro levitující lidské postavy. Jejich nahota demonstruje pupeční pouto s přírodou. Často se jedná o autostylizace a autoportréty. Alegorické výjevy (např. skupiny muzikantů připomínající andělské chóry Filippina Lippiho na fresce římského kostela Santa Maria sopra Minerva; Filippino však své anděly samozřejmě oděl) jsou někdy poněkud paradoxně dokomponovány ovocem, včetně jižního. Až o takový paradox se však nejedná, poněvadž banány a pomeranče se běžně pěstují v tzv. zelených domech, což jsou jakési masivní skleníky vyhřívané nesčetnými termálními prameny.

Kurátor: Miroslav Schubert

Helgi Thorgils Fridjonsson zobrazuje obyčejný život kombinovaný se sny a mýty. To může teoretiky svádět ke srovnávání se surrealisty a naivisty. Akcent je však evidentně kladen spíše na existenciální pocity (život a smrt, radost a úzkost). Zádumčivá klidná atmosféra však nevyznívá tragicky. Filosofický pohled na svět, jehož základem je soulad a respektování přírody člověkem, umocňuje užití tradičních malířských technik. Často jsou využívány sofistikované optické efekty (symetrie), způsobené odrazy na vodní hladině. Stále více (avšak ne intenzivněji) se na paletě uplatňuje bílá. Kromě již zmíněných výjevů je typické i téma rodiny. Portréty přátel jsou realistické a psychologicky propracované. V sérii padesáti dvou pohledů z okna jeho chaty v pustině (Kjallaksstadir) od ledna do prosince roku 2002 byly unikátně zachyceny rozmary divoké přírody.